Úzkost je slovo, které jste během posledních dvou let mohli slyšet nesčetněkrát. Nejprve v souvislosti s celosvětovou pandemií koronaviru COVID-19. A v poslední době v souvislosti se situací, v níž se svět ocitl. Jakmile skončila omezení, která byla v mnoha zemích zavedena v reakci na pandemii COVID-19, upoutal naši pozornost ozbrojený konflikt ve středu Evropy. Nyní čelíme další výzvě, ale společně máme sílu ji překonat.
Za poslední dva roky jsme toho hodně prožili, mnozí z nás se drželi pravidel a nemohli se stýkat se svými rodinami a blízkými. Celý svět se potýkal s problémy, ale zdálo se, že jsme z nejhoršího venku. Když naše hladina úzkosti začala klesat, začali jsme se těšit na budoucnost. Možná jsme začali plánovat cesty, byli jsme plní naděje a příslibu zítřka.
Minulý týden však možná znamenal začátek nové éry. Probudili jsme se do situace, která se zdá být nebezpečně blízko mnohem většímu konfliktu. Určitě se najdou lidé, kterých se to příliš nedotkne, ale je mezi námi mnoho těch, kteří se mohou cítit velmi znepokojeni. A já bych vás chtěl ujistit, že je to naprosto v pořádku.
Co je to úzkost?
Zdroj tohoto obrázku: https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/understanding-the-stress-response
Úzkost je přirozenou reakcí vašeho těla na stresové nebo ohrožující situace. Je to způsob, jak se váš organismus připravuje na to, co může přijít. Během těchto reakcí vaše tělo produkuje adrenalin a kortizol. Tyto dva hormony pak fungují jako spínače a stojí za fyzickými příznaky úzkosti (např. hyperventilace, zvýšená srdeční frekvence, bolest hlavy, pocení). To může dále vést k dalším příznakům, včetně pocitu hrozícího nebezpečí, pocení, pocitu stresu a neklidu.
Pokud máte nebo pociťujete některý z těchto příznaků, v první řadě je přijměte a nevyčítejte si, že je máte. Pamatujte si, že je naprosto přirozené a běžné, že takové reakce máte. Všichni jsme lidé a ve stresových situacích nás mohou ovládnout hormony. Možná jste slyšeli, že se celému tomuto procesu také říká "bojuj, nebo uteč".
Reakce "boj nebo útěk"
Celý proces začíná v amygdale (pozn. red.: část mozku), která se podílí na zpracování emocí. Poté je zpráva odeslána do hypotalamu, další části mozku, která je technicky vzato řídicím centrem vašeho těla.
Jakmile k tomu dojde, hypotalamus vyšle signály do nadledvinek a ty začnou pumpovat adrenalin do krevního oběhu. Naše tělo takto funguje, protože nám umožňuje nejprve rozpoznat nebezpečí, vzít ho na vědomí a být schopni se rychle rozhodnout, zda budeme bojovat, nebo utíkat. Když například začneme hyperventilovat, naše plíce dostanou více kyslíku, což může pomoci udržet mozek ve větší pohotovosti. Opět se jedná o přirozenou reakci na nebezpečí, kterou si naše tělo vyvinulo během evoluce.
Tyto procesy probíhají tak rychle, že jsme schopni jednat dříve, než si uvědomíme, co se děje. Pokud cítíme, že nám hrozí dlouhodobé nebezpečí, naše tělo pak začne produkovat ještě více hormonů (například CRH nebo ACTH), které nám pomáhají udržovat se v pohotovosti.
Když se nad tím zamyslíte, úzkost je svým způsobem mechanismus přežití. Dostat ji pod kontrolu tedy může chvíli trvat, nicméně je to zcela ve vaší moci. Je také důležité, abyste se jí zabývali, protože jinak by se u vás mohl rozvinout chronický stres nebo úzkost, které by bylo obtížnější zvládat. Naštěstí existuje mnoho nástrojů, které vám mohou pomoci úzkost snížit. Některým technikám se budeme věnovat později v tomto týdnu.
Čeština 
English