V západní kultuře je ego často spojováno s negativními konotacemi. Jaká je však role našeho ega a jaké jsou vrstvy naší bytosti? Možná, že pokud lépe porozumíme odpovědím, budeme schopni lépe pracovat se svými pocity, myšlenkami a osobností, což by nevyhnutelně vedlo ke klidnější a laskavější společnosti.
Psal se rok 1901, když rakouský neurolog Sigmund Freud představil světu svou psychoanalytickou teorii. Na své poznatky byl skutečně velmi hrdý. I když si pravděpodobně neuvědomoval, že formuje způsob, jakým budeme přemýšlet o své duši. O více než 100 let později se z jeho poznatků stále učíme. Pro moderního čtenáře může být překvapením, že teorie Sigmunda Freuda byly v některých aspektech paralelní s východními filozofiemi. Otázkou zůstává, zda je to pouhá náhoda? Znamenalo by to, že k podobným závěrům dospělo více lidí, kteří se přitom věnovali odlišným výzkumům s odstupem několika staletí. Nebo Freud vycházel ze svých teorií východních nauk a na nich stavěl?
Id, ego a superego
Podle Rakušana, který se narodil v České republice, existují tři vzájemně závislé části nás samých, které je třeba vyvažovat. Jsou to id, ego a superego a každá z nich působí na jiné úrovni našeho ne/sub/pre vědomí. Společně tvoří to, kým jsme. Pokud jsou vyvedeny z rovnováhy, může to mít poměrně negativní dopad na nás samotné a také na naše okolí. Možná proto má v západním světě ego spíše negativní konotaci. Možná jsme se naučili potlačovat svá superega, protože nás k tomu formovala společnost. Žijeme ve světě zaměřeném na úspěch a někdy se lidem může zdát nejlepší uchýlit se k praktikám, které nejsou tak správné, aby se stali úspěšnými.
Existují profese, ve kterých je dominantní ego výhodou. Nerovnováha mezi egem, superegem a id však může u jedince vést k rozvoji úzkosti. Nebo se může začít cítit odtržený od své mysli a osobnosti. Což pak může ve skutečnosti vést ke snížení celkové produktivity.
Je ego důležité?
Musíme opustit své myšlenky a přesvědčení a přijmout fakt, že naše ego je neoddělitelnou součástí naší osobnosti. Nemůžeme dosáhnout rovnováhy, nemůžeme ani zdravě přežít ve společnosti, pokud se je snažíme potlačit. Ego je přirozenou součástí naší duše a záleží jen na nás, jak s ním budeme zacházet a pracovat. Možná bychom se měli snažit rozvíjet lepší vztahy se svým egem. Možná je ego vnímáno jako "ten špatný", protože se ve společnosti změnilo vnímání toho, co je dobré a co špatné.
Podle Freuda máme navíc systém psychické energie, který sídlí v nás samých. Tato energie musí být dynamicky rozložena v našem těle, mysli a duši, abychom se cítili v klidu (Freud, 2003, s. 110). Pokud není rozdělena rovnoměrně, může to vést k tomu, že jeden z konceptů bude mít nadvládu nad zbývajícími dvěma. Zde se také objevuje podobnost s východními filosofiemi. Freudova teorie koreluje s teorií Pataňdžaliho, který rovněž zdůrazňoval význam volně proudící prány (Blashki, 2007).
Prána je podle jógových súter životní síla nebo energie, která musí být v našem těle vyvážená a rovnoměrně rozložená, abychom mohli zažít klid a spojení těla s duší. Někteří z nás se možná příliš oddělili od své duše a potlačují volný pohyb energie. Život je plný dominových efektů. Jaké by to mělo následky? Abychom tomu lépe porozuměli, musíme pochopit, jakou roli hraje naše ego?
Jakou roli hraje naše ego?
Již jsme zjistili, že id, ego a superego společně tvoří to, kým jsme. Určují, proč a jak děláme to, k čemu se cítíme být vedeni. Jak ale tyto části v nás samých existují? Začněme id. Id je přítomno od našeho narození a je zakořeněno v našem nevědomí. To znamená, že si ho ve skutečnosti neuvědomujeme, dokud nebo pokud se o něm nedozvíme. Řídí naše instinkty přežití a vysvětluje, proč děti pláčou, když mají hlad. Jejich id se jednoduše stará o to, aby nezemřely hlady, a to tím, že je nutí křičet a komunikovat s dospělými.
Kolem třetího roku života se začíná objevovat a formovat EGO. Působí na vědomé úrovni, i když jeho část je zakořeněna v předvědomí. Ego má obtížný úkol rozlišovat, co je pro nás možné dělat v reálném světě. Naslouchá id a jeho přáním a ty pak probírá se superegem. Ego je racionální a pomáhá nám uspokojovat naše potřeby. Má však svého moderátora v podobě superega.
SUPEREGO se začíná objevovat kolem pátého roku života a jeho domovem je naše předvědomí. Dosahuje však našeho vědomí a zprostředkovává nám ego. Jak bylo zmíněno výše, superego je prostředníkem mezi tím, co chceme (id), a tím, k čemu máme prostředky (ego). Superego má schopnost rozlišit správné od špatného za předpokladu, že nám byly takové principy předloženy. Usiluje o dokonalost a má potenciál vést naše jednání.
Zákon rovnováhy
Id se řídí principem slasti, superego principem morálky a ego principem reality. Podívejme se proto, co může následovat, pokud je jeden z nich pod nadvládou druhého.
Představte si, že vaše superego je potlačeno vztahem mezi vaším id a egem. Vaše id pak chce cokoli, na co může podvědomě přijít. Ego naslouchá tomu, co chce id, ale postrádá radu superega. Proto ego nedokáže rozlišit, zda potřeby, které se rozhodne vykonat, jsou správné, nebo špatné. Přesto ego jedná podle pudů id s hlavním cílem uspokojit potřeby a dosáhnout potěšení.
Jaká je role našeho ega ve vztahu k našemu vědomí?
Činy, které jsou řízeny id, mohou mít často kriminální povahu, nebo se může jednat o činy, které by byly považovány za protiprávní.
Stačí jeden člověk, který podlehne svému id, aby vyvedl systém a dobro ve světě z rovnováhy. Zvláště pokud je takový člověk veřejně známý. Jejich činy, i když jsou vedeny principem jejich potěšení, mohou utvářet nové "právo".
Co se ale stane, když je něčí ego utlačováno jeho id a superegem? Představte si, že existuje něco, čeho chcete a potřebujete dosáhnout. Jste schopni si to plně uvědomit. Díky svému superegu jste schopni vymyslet, jak svého cíle dosáhnout způsobem, který by byl považován za správný. Nicméně vám buď chybí motivace k tomu, abyste podle svých činů skutečně jednali. Nebo nevíte, jak je provést. To může vést k frustraci a neštěstí.
Překonávání překážek
Již jsme zjistili, že potlačení superega může vést ke kriminálnímu chování a potlačení ega k frustraci. Pokud se podíváme na potlačení id, možná otevřeme úplně jinou kapitolu.
Id ovládá vaše instinkty a svým způsobem se stará o to, abyste přežili. Dává vám podněty k hledání partnera, pomáhá vám udržet si plný žaludek a hledat bezpečí. Utlačování id může vést k tomu, že se stanete soudnými a nebudete schopni přijmout nic menšího než to, co je 100% morální chování. Stejně jako u potlačeného id je superego jediným rádcem ega. Je nepravděpodobné, že by se id zmenšilo, protože je to jediná část osobnosti, která je přítomna od narození. Může se to však stát a může to mít za následek potíže při navazování přátelství, vztahů atd.
Lepší pochopení id, ega a superega nám může poskytnout výhodu, protože můžeme být schopni rozpoznat, kdy nejsou v rovnováze.
Jak najít rovnováhu mezi id, egem a superegem
Vraťme se nyní k otázce "Jaká je role našeho ega?" Úkolem našeho ega je pochopit, co chceme, vyjednávat mezi id a superegem a najít přijatelný způsob, jak toho dosáhnout. Vycházíme-li z toho, naše ego je vlastně to, co ukazujeme světu a co si vědomě uvědomujeme. Pokud se tedy setkáme s někým, kdo věří, že "účel světí prostředky", můžeme se uchýlit k myšlence, že je "egoistický", protože podvědomě chápeme, že jeho superego je potlačeno a ego je dominantní.
Pokud Freud vycházel ze stejné teorie jako Pataňdžali a pokud nám dynamicky rozložená životní síla může pomoci udržet rovnováhu (jak tvrdili Freud i Pataňdžali), mohli bychom dojít k závěru, že praktikování meditace a všímavosti nám může pomoci lépe si uvědomit sebe sama a podpořit tuto rovnováhu v sobě. Meditace nám nabízí hlubší vhled do naší duše a mysli. Učí nás také, že máme schopnost ovládat své vlastní stavy mysli a stát se člověkem s lepšími motivy.
Když během meditace necháme nevědomé a podvědomé úrovně naší mysli volně tvořit, mohou se řešení a odpovědi vynořit na naší vědomé úrovni, aniž bychom si to uvědomovali.
Osobní zkušenost
Když jsem začal cvičit jógu a meditovat, zbavil jsem se arachnofobie. Kromě toho jsem dokázal lépe pochopit, co v životě chci a že věci se nedějí ze dne na den. Pochopení sebe sama a nalezení spojení těla s myslí a duší mi také pomáhá překonat trauma, které si nesu z násilného vztahu. Lepší pochopení mých myšlenek, emocí a potřeb mi také pomohlo k tomu, abych mohla mluvit sama za sebe.
Pokud se vám tento příspěvek líbil, podívejte se na další příspěvky, které jsme v minulosti napsali a sdíleli s našimi čtenáři. Najdete je https://www.yogacirce.com/articles/
Další informace:
https://internationaljournaldharmastudies.springeropen.com/track/pdf/10.1186/s40613-014-0007-8.pdf
Čeština 
English